O roztržené vrtuli a rozdílu mezi přímým a přesazeným trámcem a měření teplého a studeného motoru (pokračování diskuse z minulého týdne).
Napsal na RC Groups jeden modelář, že se mu při zkoušce na zkušebním zařízení roztrhla vrtule (MVVS 5.6/690, 4S, vrtule 17×8 s max. dovolenými otáčkami 8000, v okamžiku poruchy měla asi 7000 ot./min a příkon byl asi 770 W).
Ukázalo se, že použil přesazený trámec (viz fotky zde) a následně se rozpoutala diskuse, o kolik že to přesazený trámec zvětšuje namáhání listů.
Kdysi jsem si pro potřeby obživy opatřil jednoduchý program pro modelování pomocí konečných prvků LISA FET (omezená verze je zdarma, plná asi za 1000 Kč). Sice není problém rozdíl mezi přímým a přesazeným trámcem spočítat analyticky, ale obrázky jsou určitě názornější.
Přímá vrtule (tedy její velmi zjednodušený model).
Přesazená vrtule.
Namáhání u přesazené vrtule je 4x větší než u přímé!!!
Netvrdím, že je to ve skutečnosti tolik, model je velmi velmi přibližný, ale rozhodně to nebude pouhých 10-20%, jak předpokládají diskutující v uvedeném vláknu.
Jen pro představu – list vrtule o hmotnosti 10 g a délce 15 cm namáhá při 7000 ot./min kořen silou asi 40 kg.
Nechci moralizovat, já sám bývám dost nedbalý, ale pokud někdo přesazené trámce používáte, dejte si na to pozor.
V minulém příspěvku se rozpoutala zajímavá diskuse na téma podchlazování motorů. Skutečnost, že na počátku podchlazený motor, případně za letu dobře chlazený motor, může pracovat do „spálení“ déle než motor teplý, považuji za nezpochybnitelnou (i když, kdo ví 🙂 ), více mi vrtala hlavou účinnost teplého a studeného motoru.
Tedy, měření pouze statické a pouze elektrických veličin (otáčkoměr mám už dlouho rozbitý, asi si budu muset pořídit nový), baterie nabíjena a měření provedeno ve sklepě při teplotě odhadem 5-10 °C, pro první měření studeného motoru jsem na hodinu zapíchl trup Majny obalený pytlíkem na hodinu do sněhu (řekněme -5° C), pro druhé měření jsem trup položil na radiátor (řekněme +30 °C). Motor je TG 2826-1650, vrtule Ae10x6.
Výsledky obou měření jsou skoro stejné, určitý příznivý vliv ochlazení je, ale malinký. Rozdíl v teplotě motoru na konci měření byl mezi „studeným“ a „teplým“ případem značný, teplý motor byl i cítit, na měřených datech se to ale neprojevilo. Jsem zklamán, čekal jsem víc, ale zase o trošku více vím a o trošku méně si myslím ;-).
Honza
17.12.2010