Jak jsem už psal, pořídil jsem si „za pár korun“ proudovou stíhačku, tedy proudovou úplně ne, pohon tvoří dmychadlo s elektromotorem (EDF – electric ducted fan). Protože konkurence prodává podobné modely podstatně dráž, neměl jsem žádná velká očekávání, snad jen zvědavost 🙂 . A taky – DH-110 Vampire je nádherný stroj.
Stavba
O stavbě se moc nedá mluvit, je to skládačka 🙂 . Navíc model je už sestavený v té míře, aby šel zavřít do krabice. Tedy: serva jsou nainstalovaná včetně pák, dráty protažené, podvozek zalepený.
Materiálem modelu je expandovaný polypropylén (EPP), na který platí střední „vteřiňák“. Jen na kabinku jsem použil „Canopy glue„, protože po kyanoakrylátu zůstávají kouřové stopy. Pěnu doplňují překližkové díly pro uložení podvozku a elektroniky.
Lícování dílů je dobré, na Multiplex ale Číňané zatím nemají, ale funkčně je vše pořádku. Stavebnice je naprosto kompletní, z vlastních zdrojů jsem dával jen lepidlo, lepicí pásku na přelepení žlábků pro kabely a samozřejmě přijímač a pohonnou baterii.
V modelu je „kilometr“ drátů 🙂 , ale všechny kabely jsou označené praporky se štítky. Ve stavebnici je i Y-kabel pro spojení kabelů od křidélek a YY (nebo jak to popsat) pro spojení kabelů od podvozkových noh. Podvozek je elektrický, takže se vysouvá a zasouvá hezky realisticky. V překližkové desce pro elektroniku jsou dokonce vestavěné i připravené stahovací pásky, aby kabely neplandaly 🙂 .
Model má tedy dvě serva pro křidélka, jedno servo pro výškovku, dalším servem lze ovládat zatáčení (při vysunutém podvozku), tři dráty od podvozku, další od regulátoru a poslední od BEC. K BEC obvodu mám snad jedinou připomínku, protože uložený byl jen „na drátech“. Kousek suchého zipu to snad spravil. Použil jsem „oranžový“ osmikanálový přijímač a křidélka mám ovládaná samostatně, ale jinak jsem na nic „nesahal“ – zatím žádné mixy, dvojí výchylky ani exponenciály.
K ovládání modelu tedy postačí i „nepočítačový“ pětikanál, jen přijímač by měl mít 6 konektorů kvůli kabelu od BEC. Baterie je 4S, 2650 mAh. Trochu trablů jsem měl s konektory. V modelu je „žlutý“, které ze všeho odřezávám, tady to kvůli RTF koncepci nešlo. „Vymyslel“ jsem adaptér mezi MPJET 3.5 na baterii a XT60. V pákách serv byly i otvory pro drát rozšířené (jako důkaz naprosté předpracovanosti 🙂 ), ale až na konci páky. Použil jsem prostřední otvor a výchylky jsou akorát. Těžiště jsem nastavil asi 1 cm před doporučenou polohu (rada z internetu) a taky se mi to zdá akorát.
Model je nastříkaný stříbrnou barvou (moc dobře nedrží – dotyk lepicí pásky znamená, že se po jejím odlepení objeví bílý podklad), barevné doplňky jsou z tenké samolepicí fólie. Celkový dojem je poněkud „hračkovitý“, ale model se mi líbí.
Létání
Zalétávat nové letadlo je vždy vzrušující zážitek. Postavil jsem Vampíra na panelovou dráhu hořického letiště, Petrovi vrazil foťák a šup do vzduchu. Letí! Zatahuji podvozek (což k realismu přispívá neskutečným způsobem), trimuji křidélka a potom už si jen užívám krásné siluety.
Let je poměrně pomalý, asi jsem od polomakety proudové stíhačky podvědomě čekal více, ale co si vzpomínám na obdobný velký stroj na leteckém dni, jsou výkony poměrně realistické. Dá se létat na třetinu plynu, model výborně klouže. Vysunutý podvozek na tom překvapivě mnoho nemění. Asi není náhodou, že všechna proudová letadla mají brzdicí štíty, u vrtuláku se brzdí vrtulí 🙂 .
Na plný plyn DH-110 upaluje, ale je cítit, že drak „brzdí všemi póry“. Napadá mě, jak by asi model létal, kdyby neměl otevřené šachty pro podvozek, 6 mm tlusté odtokovky a reliéfní a „bublinkový“ povrch. Dmychadlo je obrovský žrout energie, podle mě je příkon na úrovni 500-600 W, tím spíše by se mělo dbát na aerodynamickou čistotu 😉 .
Ale co, vzhled za to stojí! Navíc má model v určitých polohách ne-EDF zvuk, kdy je kvičení elektromotoru „přebité“ aerodynamickým svistem. To jsem ještě u žádného EDF modelu neslyšel. Určitě za to může nějaká nedokonalost v obtékání 🙂 .
Na přistání jsem nalétával asi 5x, pokaždé jsem byl příliš dlouhý 🙂 , to kvůli té klouzavosti. Nakonec jsem ale beton trefil a dokonce předvedl i pojíždění (když už tam to servo navíc je).
Při obhlídce jsem zjistil, že se překližkové lože příďové nohy uvolnilo z pěny, ale to mi nezabránilo ještě jednou odstartovat ze země, jen přistání bylo do trávy – ačkoliv jemné, je to na spodku trupu vidět.
Jsem spokojený a dávám 1, plandající BEC a odlupující se barva jsou s ohledem na úplnost stavebnice, cenu a letové zážitky naprosto zanedbatelné prkotiny 🙂 . Doporučuji, nakupujte, dokud ještě jsou 😀 .
Honza
3.4.2017