Po úspěšném záletu mám i nabarveno, jděte na 3. kapitolu.

Část 2. (27.12.2023)
Část 3. (30.12.2023)

Každé Vánoce si chci postavit malý a jednoduchý model. Podle původního záměru mi na to měl stačit sváteční týden mezi Štědrým dnem a Silvestrem, ale toto předsevzetí jsem už opustil. Navíc loňská stavba Zlína mě vyléčila z jakéhokoliv spěchu – když chvátám, modelařina mě nebaví. S letošním vánočním modelem jsem tedy začal už koncem listopadu a bude jím Cessna 170.

O velkém vzoru si můžete přečíst na wikipedii nebo lépe tady (obojí anglicky). Zajímavé je, že se letadlo vyrábělo v mnoha verzích s různými křídly, to typické, které dnes vídáme na letištích se poprvé objevilo právě na C170B.

Model bude malý, s rozpětím asi 850 mm, s balzovou kostrou a potahem z VectorBoardu, křídlo bude mít křidélka a klapky, trup bude hranatý, podobně jako to má C150 dle plánku na Outerzone. I na C170 jsou na Outerzone plánky, tuto stavebnici od Guillows lze koupit i u nás. Z plánku jsem ale jen zkopíroval tento třípohled.

Práci jsem si značně ulehčil tím, že už jsem měl v počítači plánek na vojenskou Cessnu Bird-Dog, která byla značně upravenou civilní C170. Převzal jsem křídlo i ocasní plochy, i když ty prý byly z C195. Ale přeložení výkresů přes sebe ukázalo jen malé rozdíly.

Mám nakreslená žebra se čtyřmi profily – souměrný S8035 (jako na Extrabuřtu), NACA 2412 (profil na originálu), S3021 a Clark-Y. Žebra s S3021 jsem dokonce vytiskl a nalepil na překližku, ale včas jsem se zarazil a zůstal u Clark-Y.

Žebra pro obdélníkové části jsou vybroušená mezi dvěma šablonami…

… do lichoběžníkových částí jsem žebra vyřezal podle kartonových šablon.

Stejně mám balzu raději než plastovou pěnu 🙂

Servo křidélek bude uprostřed, křidélka budou ovládaná přes úhlové páky…

… páka se točí na čepu z uhlíku 2 mm mezi dvěma destičkami z balzy 3.

Potahování křídla VB už jsem popisoval na třech předchozích modelech. Pořád to ale neumím, poloměr náběžky je velký, materiál nesleduje linii balzové náběžky 🙁 . Ostatně proto stavím více modelů najednou, překonám první nával vzteku a za dva dny pokračuji, jako by se nic nestalo 🙂 .

Stejně mám pocit, že se VB časem přizpůsobuje kostře, jako by časem „tekl“.

Následovalo odříznutí křidélek a klapek, bohužel tupou žiletkou 🙂 . Táhla pro křidélka mají Z-konec, který se strčí do úhlových pák v křídle …

… asi takto.

S klapkami jsem se duševně vyvztekal, nakonec jsem se rozhodl, že osa otáčení bude na spodním obrysu profilu, takže páky se budou uvnitř profilu nejen otáčet, ale i „obíhat“ okolo osy otáčení. Je to hrozné řešení, strojař ve mě se vzpírá, navíc je výchylka klapek omezená, ale na nic lepšího jsem nepřišel.

Páky jsem do klapek vlepil epoxidem. Dále jsem křidélka a klapky přes monofilové závěsy připevnil ke křídlu a obě poloviny slepil k sobě. Napíše se to snadno a rychle, ale kdybych pokaždé poslech okamžitý impulz křídlo rozšlapat a začít znovu, stavěl už bych asi cessnu č. 10 🙂 .

Serva Dualsky DS3101 vypadají výborně, oproti malým servům, které jsem dosud používal, jsou mnohem přesnější. Přesto jsem výrobce proklel – co je mi platná nádherná krabička (mimochodem uvnitř skoro prázdná), když nejsou v příslušenství upevňovací šroubky 🙁 . Vím, asi je do gumoletů modeláři vlepují (i když proč tedy mají patky?), ale já musel vruty sebrat z jiných serv.

Uložení serv v centroplánu.

Zajištění „rovnosti“, nulové polohy klapek a křidélek.

Páky na DS3101 „pasují“ ze serv Turnigy 1440. Mezi drátěné páky klapek jsem vložil překližkovou páku, správnou polohu pojistil kapkou „prstolepu“, celek jsem omotal nití a zalil epoxidem. Nevypadá to moc profesionálně, ale jde o fungující řešení, navíc ani drátěné páky nemusí být rovnoběžné.

A takto je vyřešené ovládání křidélek, do kousku překližky se vybrousí drážka pro dráty, správná poloha se opět zajistí kyanoakrylátem, následuje opět epoxid a krycí destička.

Osobní poznámka: zjistil jsem, že mi „mechanismy“ přinášejí značné modelářské uspokojení, zvláště, když se vše hýbá podle předpokladů. Také jsem si uvědomil, že takto nějak jsem si provedení představoval už na začátku, než jsem začal krájet materiál. Přesto se před každým krokem zarazím a zkoumám, jestli by to nešlo udělat nějak jinak. Evidentně nejsem tím správným zákazníkem pro hotové modely, ale asi ani stavebnice – vymýšlení je pro mě důležitou součástí modelařiny, i když občas si lezu sám sobě na nervy 🙂 . Akorát s tou pěnou jsem si asi neměl nic začínat 😉 .

Honza
10.12.2023

---

Část 2.

Okrajové oblouky jsem dělal až skoro nakonec, ale logicky patří sem. Hodně lepidla (BSI Foam-Cure) a lepicí pásky.

Trup jsem začal zesíleními bočnic z balzy 1 mm…

… které jsem přilepil k bočnicím z VectorBoardu 4 mm (jako na svých předchozích modelech 😉 ).

Hlavní přepážka je z překližky 3 mm, podvozek jsem ohnul z ocelového drátu 2 mm …

… a k přepážce přišil a „zapatlal“ epoxidem.

Vše jsem pečlivě rozměřil, orýsoval, ustavil. Kolmost přepážky zajišťuje, či lépe měla zajišťovat 🙂 , pomocná destička z VB (je lépe vidět na následující fotce), ale jako vždy se „něco“ zvrhlo. Ale co, milimetr žádná míra.

Rovnosti trupu napomáhají osy vyznačené na spodním a horním klínu trupu.

Motorový kryt jsem původně chtěl nalaminovat (a možná na něj ještě dojde), tento je z VB…

… v trupu drží třením. Motorová přepážka je z překližky 1.5 mm, ale opět jsem vzal špatný vzor pro staré motory Dualsky, pro použitý motor jsem musel zvětšit rozteč upevňovacích šroubů (16 mm namísto ukázaných 14). Ach jo, občas mám dojem, že mé modelaření vyznačuje se klopýpáním od chyby k chybě 🙂 (ale i tak mě to baví).

Ocasní plochy z VB 4 mm, závěsné hrany jsou olemované balzou.

Tady už to vypadá jako letadlo 🙂 .

Destička pro serva a přijímač. Protože jsem šroubky (viz stížnost výše) použil do křídla, jsou serva kormidel jen vsazená do pěny a zajištěná páskem balzy, který překrývá patky a je přilepený k druhému pásku balzy na pěnové desce. Jinak měla být serva samozřejmě upevněná k zesílení bočnic, ale zapomněl jsem na páky čouhající z křídla 🙁 .

Táhla ke kormidlům jsou balzová s drátěnými koncovkami, páky překližkové. Páka má výřez, aby zůstala balzová lišta spojující obě poloviny výškovky průběžná.

Spoj je ještě „překrytý“ destičkou z tenké překližky. To je přesnost, co 🙂 ?

I táhlo ke směrovce je balzové, jen průchod stěnou jsem „vylepšil“ kouskem trubičky. Na poslední chvíli jsem si vymyslel řízenou ostruhu. Drát se otáčí v trubičce, která je přivázaná a přilepená k nosníku směrovky.

Kolečka jsou ze dvou vrstev VB 4 mm, 2 „obručí“ VB 1.5 mm a osa se točí ještě ve dvou „ložiskách“ z překližky.

Motor XM2221EG-38 (kv 1700) jsem sebral ze Zlína, vrtule APC 6x4E, unášeč je ze starých malých motorů Dualsky.

Takto to vypadá v trupu. Přijímač sedí na desce serv, baterie 3S450 „stojí“ v kapsičce za přepážkou. Hmotnost draku se servy a táhly vyšla 110 g, vzletová hmotnost je asi 200 g.

Po prozkoumání předpovědi počasí do konce roku jsem se rozhodl, že Cessna poletí buď dnes, nebo až bůhví kdy. Extru jsem si vzal na rozcvičení …

… ale vůbec to nebylo nutné…

… dokonce ani trimovat jsem nemusel 🙂 .

Většinu času jsem létal tak na 30-50% plynu, model je lehoučký a umí létat hodně pomalu, na klapkách dokonce pověstným „krokem“. Napadá mě, že na normální létání bude stačit dvoučlánek, ale pokud se dostanu k aerovleku, tak se bude přebytek výkonu hodit. Fotky z louky jsou od Hedviky.

Mimo barev musím ještě (píšu si to sem, abych nezapomněl 🙂 ):
– vyztužit křídlo v centroplánu, aby jej bylo možné připoutat gumou pořádně (ona je ta pěna hrozně měkká)
– vyosit motor více dolů
– zamyslet se nad vzpěrami, bez nich vypadá model tak nějak nepatřičně, a
– zapracovat na nastavení vysílače (určitě zmenšit výchylky křidélek a klapky dát na 3-polohový vypínač).

Ale teď už nějak nemám náladu, hrr zase na něco nového 😀 .

Honza
27. 12. 2023

---

Část 3.

První dva úkoly z konce minulé části jsem splnil snadno a rychle, vymyslet „barvy“ mi dalo více práce. Nakonec jsem se ale rozhodl, že si s nějakou předlohou hlavu lámat nebudu a že to nějak vyjde.

„Střih“ na okénka je z Oramasku. Na VectorBoardu funguje Oramask dokonale, hrany jsou ostré a barva nepodtéká.

Na rychlé pruhy jsem ale použil krepovou maskovací pásku, což byla chyba (další!). I když jsem hrany přemázl před barvou nitrolakem…

… je výsledek vyloženě hnusný. Chvilku jsem přemítal, jestli to nemám opravovat bílým „korektorem“, nebo proužek rozšířit o pár milimetrů pokusem číslo dva, ale uvědomil jsem si, že perfektní už to nebude a že si takto alespoň zapamatuji, jak to dělat nemám 🙂 .

Imatrikulaci jsem si také vymyslel, podle mě C-170 v českém rejstříku nebyla a není.

Masky z Oramasku je možné bez nebezpečí použít vícekrát, to už jsem měl vyzkoušené z Dorniera.

Poslední (zatím) chybou na tomto modelu jsou dveře, přesně jsem si je naměřil a fixem nakreslil, abych posléze zjistil, že jsem si na jedné straně „posunul nulu“, takže jsou o 5 mm vyšší. Kombinace netrpělivosti a nešikovnosti holt málokdy vede k vytčenému cíli 🙂 .

Kdysi kdesi jsem četl hodnocení jednoho konkrétního „stand-off scale“ modelu (tj. makety hodnocené z odstupu nejméně tří metrů), myslím, že znělo nějak takto: „model vypadá jako předloha X, ovšem díváme-li skrz živý plot a ze sousedního okresu“. Neskromně se domnívám, že představený model je na tom líp 😉 .

Honza
30. 12. 2023