Stihl jsem model postavit a dnes i zalétnout 🙂 . Přesto Fun Challenge tento víkend nebude 🙁 – nejsou lidi.

Část 2. (2.6.2024)
Část 3. (20.6.2024)

Chtěl jsem si postavit balzový model na Fun Challenge 250 (FC250). Model na FC250 smí být řízený pouze směrovkou a výškovkou (a motorem), což vyžaduje proporce, které odpovídají nejen historickým rádiákům, ale do určité míry i volným modelům.

Nekonečným zdrojem inspirace je mi web Outerzone, kde lze najít spoustu plánků volných maket, na gumu i na spalovací motor. Velmi plodným autorem byl Walt Mooney (vyhledávání vrátilo 151 plánků!), zdá se mi dokonce, že pro každé vydání časopisu Model Builder (doslova stavitel modelů) připravil novou polomaketu. Plánek na „oříšek“ (tj. gumák o rozpětí 330 mm) Culver Dart je tady.

Když jsem viděl Culver Dart (Culver je v tomto kontextu příjmení, jinak se tímto slovem označuje holub hřivnáč, Dart znamená Šipka) poprvé, napadlo mě, že je to vlastně dolnoplošná adaptace „Líné včely“ (Lazy Bee), ale ne – model má svou velkou předlohu z 30. let, přičemž některé exempláře jsou dosud letuschopné. V pilotní zprávě ze 70. let je tento stroj označen za etalon roztomilosti letadla, jediným problémem je slabý motor. Konstruktérem byl Al Mooney (viz shoda s příjmením modeláře), který v 30. letech pracoval pro firmu Monocoupe, ale během hospodářské krize firmu koupil pan Culver včetně konstruktéra a prototypu.

Pro zájemce o skutečné letadlo:
Culver Dart na Wikipedii (anglicky).
Culver Dart Pilot Report (anglicky) – první díl, druhý díl, prý z časopisu Air Progress 1972.
Albert Mooney na Wikipedii (anglicky).

Plánek výše jsem si překopíroval do QCadu. Můj model bude mít rozpětí asi 700 mm a bude „zprzněný“, s jednodušším podvozkem a trochu prodlouženým trupem. Nakonec svůj vztah k maketám už jsem tu vysvětloval mockrát. Cílová hmotnost je samozřejmě 250 g, ale „bojím“ se, že bude o dost lehčí, uvidíme.

Nad eliptickým křídlem jsem se dost napřemýšlel (tzv. kreativní fáze 🙂 ). Profil je Selig S3021 s prakticky rovnou spodní stranou, takže se nabízelo udělat celou spodní stranu křídla plochou. Model vzniká v kombinaci teorie a praxe, rozhodně nemám nakreslené detaily, kterých bych se mohl držet. Původně měly být v přední horní části profilu podélníky, ale najednou jsem měl vyrobená položebra. Tak jsem překreslil plánek 🙂 .

Odtokovky jsem nejprve vyhobloval do klínu, potom konce nařízl do „koštěte“ a slepil na plánku.

Náběžka je ze tří pásků balzy 2.

Dále už je stavba klasická, s nosníkem ze dvou pásnic a stojiny.

Žebra o kořene jsou snížená o balzový potah, krajní žebro je přilepené pod úhlem definujícím vzepětí.

Horní pásnici jsem přilepil na rovné podložce, aby byla spodní pásnice rovná.

Důležité připomenutí, do křídla jsem zalepil „špalíčky“ pro případné upevnění křídla kolíkem a šroubem. Křídlo má velké přechody, které bych musel při připoutání křídla gumou vynechat. Samozřejmě jsem do trupu (dále) vyrobil díry pro kolíky pro gumu 🙂 . Jsem sám zvědav, pro jaké řešení se nakonec rozhodnu.

Pro oříznutí koncových oblouků jsem „plánek“ podlepil papírovou krabicí od krupicové kaše a vyrobil šablonu.

Výškovka má rámeček ze čtyř pásků balzy 1.5. Po namočení balzy se pásky přišpendlí k podložce, po vyschnutí drží tvar a …

… je možné je postupně slepit k sobě. Zajímavé je, že hotový rámeček se pnutím lepidla stáhl více, než odpovídá zakřivení kontury. Odhaduji tak o 5 mm na hloubce výškovky. Problém to samozřejmě nepředstavuje, alespoň „žbrdlinky“ v rámečku drží samy.

U směrovky byly poloměry na ohyb moc malé, na zlomy ne 🙁 (nevhodná balza, domnívám se), ale jsem líný stavět něco dvakrát.

Chybí trup 🙂

Rámečky z balzy 2 mm. Trup je v půdorysu silně zakřivený, tak jsem si „vymyslel“, že postavím příhradovinu ze snadno ohebných podélníků a příček, kterou potáhnu balzou 1 mm.

Výřez pro křídlo a opět šablonka.

Bočnice z tenké balzy jdou krásně ohnout. Všimněte si děr pro kolíky a také zesílení nad zadní dírou – neprůběžný podélník měl samozřejmě snahu se lámat (= konstruktérské pochybení 🙂 ).

Příhrada je hotová, řežu balzu na potah.

Trop takto lze postavit velmi lehký a hlavně rovný. Kdybych potah nalepil na bočnice na „prkýnku“, určitě bych vyrobil „banán“.

Namísto toho, abych se věnoval seriózní modelařině, se mi tu zase rodí „skrček“ 🙂 .

Trupové přepážky si musím ještě vymyslet a nakreslit. Neseriózní modelařina mě baví 🙂 .

Honza
18. 5. 2024

---

Část 2.

První dvě přepážky jsou z překližky 3 mm, motorová jen z překližky 1.5. První přepážka má díru pro trubku, ve které bude uložený motor, posunutou podle plánovaného vyosení. Jsem zvědavý, jak mi to nakonec vyjde.

Pohon je ze Sýčka. Motor Dualsky XM2227/EA-15 s regulátoem XC-12-Lite, baterie bude tříčlánková, vrtule jen taková, aby výkon nepřesáhl dovolených trvalých 73 W. V ERESce jsem měl vrtuli 9×5, se kterou motor bral asi 10-12 A, ale jen po krátkou dobu, v motoráčku přes 7 A jít nechci.

Podvozek je z drátu 2 mm, k přepážce je „přišitý“ a zalepený epoxidem. Zároveň jsem lepil i motorovou přepážku do trubky.

Na laminátovou trubku jsem si udělal značky podle požadovaného vyosení, ořízl a zalepil. Musím se pochválit, osa vrtule je opravdu +/- uprostřed 🙂 .

Další přepážky. Rám kabiny a spojka křídla jsou překližkové. Tvar přepážek pro zadní část trupu se mi nelíbil, nakonec jsem zařízl jinak – viz dále.

Nejprve jsem ale musel potáhnou horní část, jeden široký pás balzy a na stranách jsem dolícoval po dalších dvou páskách.

Nevěděl jsem, zda křídlo připevnit gumou nebo šrouby. Nakonec vyhrála guma a kolíky, dopředu jsem vlepil ještě překližkové trojúhelníčky s dírou pro bambusovou „špejli“ 4 mm.

Spodek jsem potom dolepil stylem „vlaštovčí hnízdo“, po kouskách 🙂 .

Horní přepážky. S původními tvary to bylo hnusné, takže rám kabiny zůstal (je jen nasazený, zalepím jej až po potažení), další přepážka je trochu přiříznutá a 3 zadní jsou čistě eliptické.

Podélníky z balzy 2×3 jsou do první a poslední přepážky zapuštěné plně, do přepážek mezi nimi jen zčásti. Zde jsem si uvědomil, že je blbost se snažit si všechno přesně nakreslit, oko a žiletka dá občas lepší výsledek 🙂 .

Už to vypadá jako letadlo 🙂 .

Ocasní plochy jsou ZASE na páscích monofilu. Obě poloviny výškovky jsou spojené pákou z drátu 1.2 mm, do směrovky jsem zalepil kus trubky lanovodu, do které vložím řiditelnou ostruhu.

Motorový kryt mi zabral několik dní přemýšlení. Chtěl jsem získat čas na rozhodnutí tím, že model potáhnu. Ale mě potahování strašně nebaví 🙁 . Tyto malé modely bych měl stavět raději z Vector Boardu, ale z balzy mám konstruktérské pocity lepší. Kryt má zadní „desku“ z balzy 3, přední část slepenou z pěti skroužených pásků z balzy 2…

… a plášť z balzy 1.

Zbývá mi kryt obrousit do správného tvaru a budu mít kostru hotovou.

V této podobě váží drak asi 63 g.

Honza
2. 6. 2024

---

Část 3.

Modelařina je průzkum slepých uliček. Při sestavování krytu jsem tři pásky balzy namočil, další už ne. A před lepením nenechal balzu vyschnout. Takže vyschly až časem a přitom se smrskly…

… papír to přikryl 🙂 . Přišla mi tato fotka taková poetická 🙂 .

Celý model je potažený vliesem nalakovaným čtyřmi vrstvami napínacího nitrolaku.

Občas mám pocit, že blbnu 🙂 , vymyslel jsem si palubní desku a vyhrabal tyto knížky zděděné po dědovi…

… ale v polovině jsem to vzdal. Udělat palubní desku jde do všech podrobností, akorát nebudou vidět 🙂 .

Serva Kavan GO5: bez šroubků (zase), kabel tlustý, tvrdý, těžký, šířka skoro 12 mm, na druhou stranu bez vůlí, převody namazané, krabičky sešroubované – funkčně tedy perfektní a jen za 139 Kč.

Balzová destička je podlaha kabiny, serva jsou v překližkovém výřezu a shora zajištěné vrutem.

Táhla jsou balzová …

… s drátěnými koncovkami…

… páky kormidel jsou z překližky 0.6 mm.

V krytu jsem vyřízl srpky a natupo přilepil k motorové přepážce.

„Polička“ pro baterku (2S550). Vrtule je 7×5.

Tady jsem se vyvztekal. Nejprve se mi celý trup vysmekl z ruky, trup samozřejmě spadl hlavou dolu a rámeček se ulomil. Odolal jsem prvnímu impulzu model rozšlapat 🙂 a rámeček zalepil zpátky. Štítek je z plastu, ve kterém jsem tak před 25 lety ze služební cesty dětem přivezl házedla od aero-nautu 🙂 , jde dobře lepit vteřiňákem. Také jsem se rozhodl, že nechám kokpit otevřený. Možná jen zatím.

Kolečka jsou z VectorBoardu jako u Cessny.

Model připravený k letu váží hezkých (myslím číslo) 222 g.

Chybí dokončit přechody u ocasních ploch, piloti a barvičky.

Letí 🙂 . Jak dobře vypadá, tak dobře létá, jedinou vadou je absence křidélek 🙂 . Pohon mi přišel až moc výkonný, charakteru modelu by asi více svědčil dvoučlánek. Původní letadlo mělo motor o výkonu 90 koní, model umí „stíhačku“, což je velmi nerealistické. Přemýšlím, jestli si nemám Šipku postavit ještě jednou – větší 🙂 .

Honza
20.6.2024