Letecký den Choteč

Nenapadá mě jiné přídavné jméno, jímž bych označil letecký den v Chotči, než milý.

Když jsme v pátek vyráželi z Karlových Varů, tak jsem se dotázal modelářských kolegů, zda bude večerní trénink v hořických Starých časech. Nebude, jsme rozprchlí po různých koutech, ale Jarda M. se zmínil, že bude v Chotči na leteckém dnu. Choteč leží kousek od Lázní Bělohrad, tudíž i kousek od Hořic. Zastavili jsme se na letišti už v pátek večer a dozvěděli se, že přílety jsou od 10:00, odlety od 15:00. Dopoledne jsem ale na chatě „bojoval s přírodou“ a také létal s modely, do Chotče jsme tak dorazili asi až ve dvě odpoledne.

Na obloze právě probíhal souboj Mustangu a Zera v ultralehkém provedení.

Vstupné dobrovolné, letadla volně přístupná, maminky s kočárky, slunečné počasí, přátelská atmosféra. Jedinou vadou je, že neumím fotit bílá letadla na sluníčku 🙁 .

Na tomto CT mě zaujala plovoucí výškovka s „obráceným“ profilem.

Dobře známá Cessna z Hořic vozila zájemce o výlet. Na letišti měla stánek i vrtulníková společnost, kterou jsem pomlouval už v reportáži z Mladé Boleslavi, pořád ještě je nemám rád pro tu věčnou smyčku, co ruší atmosféru.

Z Hořic přilétla i vlečná s dvěma větroni. Konečně jsem si mohl Zlina „oblézt“ 🙂 …

… příhodně vyznačené polohy klapek.

Výrobců ultralehkých strojů je nepočítaně. A popravdě se v nich vůbec neorientuji, nebýt nápisů prozrazujících jména (ALTO), bylo by to pro mě jen „zelené letadlo“ (mimochodem příjemná změna oproti tradiční bílé).

Toto je Bristell, Pelikán ho vyrábí jako model, proto to vím 🙂 . V jednom aspektu mi přehlídka letadel otevřela oči. Domníval jsem se (možná ovlivněn sledováním amerických časopisů a webů), že ultralehká letadla jsou především „home-build“ (doma postavené) stroje, ať již vlastnoručně navržené, vlastnoručně postavené, „přinejhorším“ z předpracované stavebnice. Ale taková letadla jsou u nás v silné menšině, převažují tovární „kompozity“. Asi to tak má být.