Dnes v Manušicích bylo nádherné termické počasí, Vláďa si to umí zařídit i navzdory „rosničkářům“ 🙂 .
(Obrázek rozklikněte pro větší rozlišení.)


Jirka má dnes narozeniny – 27.7. 1957, tj. 67 🙂 , víc sedmiček už prý nejde. Ještě jednou blahopřeji…

… dostal „žížalky“, mňam, sežrali jsme mu je 🙂 .

Pilotů se nás sešlo šest, takže již tradičně v Manušicích jsme létali rovnou finále na 12 kol. Vždy po dvou letech byla krátká přestávka na nabíjení, v polovině oběd. Obrázky z průběhu soutěže fotila Hedvika.

Počasí bylo nádherné, spousta termiky, samozřejmě prokládané klesáky 😉 , vítr spíše proměnlivý, rozfoukalo se až ke konci a to maximálně na 3 m/s. Vypínalo se nízko …

… přistávalo společně. Prostřední model je samozřejmě Ivova E-RESka, nakládal nám způsobem, který neváhám označit za bezohledný, takové zesměšňování soupeřů by mělo být trestné 😀 .

Vláďovi „zamrzlo“ servo klapky, proto raději servo odpojil …

… však jedna klapka stačí 🙂 .

Hyena nikdy nespí 🙂 , naštěstí je řepka sklizená.

Martin bojoval s „kontakty“, serva někdy šla a někdy ne.

Vždy po dvou kolech se odevzdávaly lístečky Hedvice, která zapisovala. Občas musel někdo do depa dříve než jiný.

Trable z horka měl i Jarda, dobře, že Ivo měl s sebou spoustu vody, kterou bylo možno se polévat…

… také umí dobře nejen s kniply, ale i se sekyrou.

Tradice je tradice, kvůli tomuto jezdíme 🙂 .

Po obědě už se často opakovalo, manušické povětří dovede být zrádné …

… jedinou jistotou byl RESIK, nezapomenu na minuty, kdy jsme všichni koukali na RESku kroužící 20 m nad plochou možná 3 minuty 🙂 .

Vyhlášení …

… a vítězové, blahopřeji.

Vláďo, díky moc, že nám tyto příležitosti pro vzájemné utkávání poskytuješ. A buřty a ceny a počasí a dobrou náladu a posekané letiště a také modely 😉 .

Zalétal jsem si i se stíhačkou 🙂 . S Calvinem (Django New) jsem kazil, před obědem mírně, po obědě až nepřiměřeně mnoho. V 1. letu mi chybělo 10 s do maxima, ve druhém mě vyděsil Martin při přistávání, takže jsem zpanikařil a zapsal přistání jen za 30. Ve 4. letu jsem při startu nemohl najít kabinku, letěl jsem bez ní, ale zase mi chybělo pár sekund za zpožděný start. V šestém letu jsem si udělal nový výškový rekord – 33 m. To mě samozřejmě namlsalo a po buřtech zapsal 5 „škrtaček“ v řadě, nebyl jsem schopen přepnout do soutěžního režimu. Ale co, počkejte příště 🙂 .

Ve Cvikově, kde jsme se zastavili na smažák a langoš, sledujeme čápy – koukněte na webovou kameru.

Honza
27.7.2024