Byl nás jen hlouček, ale samé vybrané kusy 🙂 . Na roudnických RCEV se nás sešlo 8 pilotů, ale kdo nepřijel, prohloupil. Tak krásné létání jsem si už dlouho neužil.
Letový prostor je v Roudnici omezený dráhou aeroklubu, ale na to jsme již dávno zvyklí. Navíc vítr foukal v podstatě podél ranveje. Soutěž Tomáš vypsal na sedm kol po dvou skupinách. Začali jsme po 10. hodině (prostě pohoda, žádné ranní vstávání 🙂 ), skončili po druhé odpolední.
Velká pochvala patří Tomášovým klukům, kteří s námi na letišti vydrželi. Příště prý budou mít i eroplány, hurá. Tomáš se nám postaral i o jídlo (pizzu) a pití (bublinkovou vodu). Milé, děkuji.
Pro Petra to byla první soutěž, do příště musí Jirka „zmáknout“ i tatínka, i když rozumím tomu, že oproti F3B jsou RCEV nuda, nuda, šeď, šeď 🙂 .
Z Karla vyzařovalo odhodlání a také se mu vyhnuly technické problémy, které mu už mockrát překazily dobře rozjetou soutěž.
Chodil jsem měřit Vláďovi a Jardovi. Ani jednomu jsem mnoho štěstí nepřinesl 🙁 . Ranní počasí byl termicko-letecký sen, skoro bezvětří, bublinky hojné…
… přistávalo se vždy „do plných“, rozhodovala vypínací výška.
Postupně se rozfoukávalo, možná až ke 4 m/s…
… opakovalo se …
… přistávalo daleko …
… případně hodně daleko 🙂 . Termika byla, ale zisk výšky nestačil vykompenzovat klesavost při návratu proti větru. Toto je fotka z posledního kola, které vyhrál Vláďa, zakázal 🙂 jsem mu dělat při návratu zatáčky, takže to dotáhl asi 60 m od bodu (jak změřil Tomáš). Jarda je v poli, Jirka má eroplán asi uprostřed mezi Tomášovou a svou hlavou.
Společné foto (rozklikněte pro větší zvětšení) …
… a ještě jednou „opakování ceremoniálu“ (ačkoliv to na fotce výše nevypadá, model byl opravdu daleko).
Takto jsme dopadli, blahopřeji Radkovi a Karlovi.
Oficiální výsledky ze Stoupáku. Rozestupy mezi první čtyřkou jsou naprosto minimální (6, 6 a 10 bodů). To je v RCEV dost neobvyklé, většinou bývají rozdíly ve výsledkové listině výraznější. Vysvětluji si to prostou náhodou, nikdo z nás se občas nevyhne nutkání letět výše, zvlášť pokud předchozí skupina „popadala“. Ale právě toto se mi na výškoměrových kategoriích líbí, pevná vypínací výška až příliš často vede k soutěžím v přistávání.
Tomáši, díky moc za nádhernou sobotu 🙂 .
Asi poprvé se mi stalo, že se mi v soutěžní den nechtělo ráno z postele. Vrátili jsme se z dovolené u Baltu a také vyklízení chaty, ale přihlášení se je závazek 🙂 . A také nás Tomáš po telefonu den předem upozornil, že začínáme až v 10, to by se mělo stát pravidlem!
V prvních dvou kolech jsem letěl nízko, mám nový rekord z dokončeného soutěžního letu – 26 m. Už to samo o sobě mi stačí ke štěstí 🙂 . Ovšem jsem v obou letech zkazil přistání. Mé Django nemá klapky a křidélka se mi ve funkci brzd „rozjela“, model na brzdách silně uhýbá. Už to dělá několik let, dal jsem si závazek, že to napravím 😉 . Ve třetím kole jsem měl kliku (prevíti ji mají), když jsem se zachraňoval v malé výšce dokonce dvakrát. Škrtačku jsem vyrobil letem na hangár, kde mívám, bohužel celkem pravidelně – podle počtu ztracených rámců, problémy s rádiem. Tentokrát došlo až na „hold“, což je 45 ztracených rámců v řadě a aktivace failsafe. Nechal jsem si tím narušit soustředění 🙂 .
Pánové soupeři, budu vám držet palce příští týden na MČR.
Honza
25. 8. 2024
Honzo díky za článek – paráda.
Leč tentokrát musím upřednostnit pochvalu pořadatelskému týmu.
Opravdu, soutěž na pohodu. Neuvěřitelná snaha vyjít vstříc soutěžícím, dokonalý servis….
Já vím, při osmi soutěžících je to snadnější než na velkých akcích, ale i tak, DÍKY.
Už se těším na příští rok – RCEV v Roudnici určitě bude perlou sezóny.
Malá připomínka k počasí – byl jsem nařčen, že létám moc vysoko 😀 .
Popravdě, několik stoupáků jsem opustil právě kvůli viditelnosti stroje.
Doma jsem zjistil, že ve skutečnosti jsem nepřesáhl 300 m. Jen ovzduší bylo „méně průhledné“ než by člověk při modré obloze předpokládal.
Před měsícem jsem za podobných podmínek ztratil letadlo v nebeské modři a skončilo na padrť. Tak opatrně s podceněním viditelnosti v modré obloze….
Ahoj Karle, naprostý souhlas, připadal jsem si jako vážený host v letovisku. Tome, ještě jednou dík.
Dostal jsem se k prozkoumání jedné „roudnické zvláštnosti“, které jsem si všiml už v minulých letech – když letím směrem na hangáry, zaznamenávám „rušení“. Nejprve vysvětlení: „wifiny“ přenáší signály v rámcích, datových balíčcích. Spektrum takových balíčků posílá 91 za sekundu, tj. délka rámce je 11 milisekund. Pokud se balíček cestou ztratí, nebo jej přijímač nedokáže přečíst, zaznamená se to jako „frame loss“, či jen F. Pokud se takto ztratí 45 rámců za sebou, přejde přijímač do nouzového režimu (failsafe) a v záznamu se objeví „hold“ (H), česky asi výpadek. Uvádí se, že ztráta do 2% přenášených rámců je relativně v pořádku, za 10 minut letu se odešle 600*91 = 54600 rámců, z toho 2% jsou 1092; výpadek (H) ale představuje možný problém.
Telemetrické přijímače vozím jen v Calvinovi a Slite a všiml jsem si, že když v Roudnici letím na Říp, tj. na hangáry, těch potíží s přenosem bývá více než je obvyklé.
Tady je záznam mého 1. letu – po startu doleva nad pole a potom termika pomalu podél dráhy pryč od hangáru.
Odpovídající záznam z telemetrie přijímače, asi 300 ztracených rámců.
Záznam prvního pokusu 5. kola – let nad hangár. Nic tam nebylo (pro mě 🙂 ), opakoval jsem.
A takto vypadá telemetrie – 900 ztracených rámců a dva výpadky za 2.5 minuty, vpravo je potom vidět i telemetrie z druhého pokusu, který byl nad pole. Ani velký pocit ztracených rámců neznamená ztrátu řízení, ale na klidu to nepřidá 🙂 .
Čím to je, nevím. Možná mají na letišti rušičku, spíše si ale myslím, že se signály odráží od plechových stěn hangáru a přijímač potom neví, zda má číst přímý nebo odražený signál. Možná mi to nějaký expert objasní, za což předem děkuji.
Honza
Ahoj všichni,
opravdu parádní, pohodová soutěž. Takové mám moc rád.
Tome, také děkuji za organizaci, do Roudnice jezdím rád.
Sice jsem byl poslední (zase) ale jsou spokojen, opět jsem měl lety, ze kterých mám radost. A v posledním kole se opravdu vyplatilo poslechnout a nepochopitelně netočit, jen doufat že doletím 😀 .
Takže Honzo, díky nejen za reportáž a fotky.
V
Dík za informaci ohledně ztrát signálu na našem Roudnickém letišti. Sám jsem pár malérů kolem hangáru zažil a neznal jsem proč. Od teďka 50 m od hangáru zóna TABU.
Ahoj Franto, děkuji za doplnění.
Honza