Podzim je tu. Ráno u Mimoně 2 °C (plus, jsem pozitivní 🙂 ), odpoledne na sluníčku i 15. K tomu slabý větřík, termika slabá, ale skoro pro každou rundu, takové bylo třetí kolo roudnického seriálu „O putovní pohár F5L“.


Začal jsem procházkou depem. Moc rád jsem pány soupeře a kamarády viděl, tady bylo Vaškovi i Petrovi ještě hej 🙂 .

Vždycky dumám, kde bere Libor čas na stavbu nových modelů. Přijde mi, že si letový park kompletně obnovuje 2x ročně. A všechno motýli 🙂 .

Franta a Mirek jsou velitelské typy, nebylo radno odporovat 🙂 . Přijelo 23 pilotů, létali jsme 5 kol (tj. bez škrtání) v pěti skupinách.

Martin začal ve velkém stylu, když v první skupině prvního kola uletěl všem po větru …

… navíc se mu dařila takováto přistání…

… bohužel v posledním kole se mu neovládaný model zřídil do depa. Příčina zatím neznámá 🙁 .

Již ve druhém kole se ve vzduchu srazily modely Vaška a Romana. Roman dolétal let …

… a po opravě izolepovou bandáží i celou soutěž.

Vaškův model přišel nárazem o směrovku a po vysunutí ze spojky i o půlku křídla. Opravit do půjde snadno, ale důsledky to mělo závažné. Ani druhý Vaškův model nenechali soupeři (Tomáš?) na pokoji, naražený trup by motorový let už asi nevydržel, takže hodně rozladěný Vašek ze soutěže nedobrovolně odstoupil.

Druhým důsledkem první srážky byla potřeba nalosovat opravnou skupinu, čímž jsme naprosto zmátli Sorg 🙂 . Výsledky celého druhého kola bylo potřeba zapsat znovu. Ale podařilo se a po kratším zdržení se pokračovalo.

Jirka Š. jako pilot …

… a jako Jardův pomocník.

Skupinová fotka, nad asfaltem „se to líhlo“, občas se někdo zachránil 🙂 .

Jirka V. je po operaci a běhá jako za mlada, jsem rád, že s námi zase létá.

Dominanci modelů z „Hvězdné“ stáje už zachraňuje jen pár modelů, Romanova Eli…

… a Purita Martina, Tomáše a Jardy.

Při opakování pokusu je nejrychlejší chytit model do ruky. Luboš měl v prvním kole malér – Altis Nano s FW4.1 se přestavil na 150 m, což soupeři neponechali přes povšimnutí. Naštěstí jsem měl s sebou počítač a kabel. Nebyl to první případ, doporučuji létat nikoliv s ERES firmwarem, nýbrž obecným 2.8. Elegance odchytu modelu je nepopíratelná, přesto jej dávám až na třetí místo.

Když pustíte knipl, abyste mohli ruku vztáhnout po modelu, ten dle zákona schválnosti uhne. Je třeba se natáhnout a popoběhnout. Milane, jsi stříbrný.

Vítězství bere bezkonkurenčně Tomáš. Pokud model zatáčí, mám většinou co dělat, abych utekl, natož abych ho chytil 🙂 .

Pohodička, gumáky jsem chválil a záviděl…

… a stres, ani smrková žbrdlinka nevydrží věčně 🙂 .

Jenda, jako vždy, naprosto klidný a soustředěný.

Petr měří baterku a Pavel ho „obtěžuje“ odbornými dotazy na nastavení vysílače. To ještě dal …

… tady už mě ale probodává pohledem. Ale jak jinak jsem si měl vyfotit ty krásné černé pruhy 🙂 .

A nakonec létající ředitel Mirek s hvězdičkovým eroplánem.

Výsledky jako fotka a úplné na Stoupáku.

Franto, Míro, Pepo a kolektive, byla to paráda, díky moc za hezkou neděli.

Létal jsem se Slite, jen na druhý start jsem vzal Sýčka (a byla to jediná má 1000, se „slajtkou“ s jen jedním štítem pořád ještě neumím přistávat). Výsledky pro mě byly velmi překvapivé. Z výsledků je vidět, že jsem měl „nejlepší škrtačku“, která se ovšem při pěti odlétaných kolech započítávala. Prevíti maj’ kliku 🙂 .

Příští neděli jsou závody v Neratovicích a za 14 dní poslední kolo „Putovního poháru“. Snad nám bude Termoska milostiv.

Honza
29. 9. 2024