Drážďany, Mladá Boleslav

Minulou neděli (14.7.) jsme se vydali na výlet do Drážďan. Z Liberce jezdí přímý vlak za speciální jízdné, je to pohodlné 🙂 . Cílem naší cesty byla zoologická zahrada.

Drážďanská zoo je malá a přizpůsobená maminkám s kočárky, alespoň takový jsem měl dojem. Žádná velká převýšení, spousta laviček a prolézaček. Specialitou zoo jsou afričtí sloni, orangutani a koaly. Tato zvířata ve většině jiných zoo neuvidíte. Toto je mandril.

Lemur (téměř) v přírodě.

Psounovi paprika chutná.

Vrána je divoká, ale když tak hezky pózovala.

Orangutani mají dokonce dva pavilóny. Přesto tento připomínal bezdomovce, přikrytý lepenkou 🙂 .

Levhart sněžný musí mít fantastický zrak, dohlédne z jedné osmitisícovky na druhou.

Lenochod v pohybu nad hlavami návštěvníků (nebojte, na záchod slézají dolů).

Bylo horko, byl jsem rád, že je v parku stín 🙂 .

Drážďany jsou velkoměsto, sochy, široké ulice, dlážděná náměstí a také spousta lidí, brr.

Věž byla otevřená, to musíme. Hedvika má svatozář 🙂 .

Baráky, kam oko dohlédne, zeleň jen okolo řeky …

… ale našly se i zajímavější výhledy 🙂 .

Další neděli (21.7.) jsme jeli za sysly do Mladé Boleslavi. Neměli by se krmit, na louce působí syslí hlídka, ale zelenina se tak nějak smí (piškoty, buráky apod. ne!).

Jsou to ale potvory zmlsané. Na misku jsme dali kousky různých druhů ovoce a zeleniny, nejraději mají mrkev, sežerou i jablko. Ředkvičku, okurku, broskev, papriku jen očichají 🙂 .

Muzeum Škoda nebylo plánované, při spatření směrovky nás napadlo, že by tam mohl být chládek 🙂 . Embéčko bylo v roce 1966 velmi moderní, ale bohužel potom vývoj na 20 let zamrzl 🙁 . Muzeum mapuje historii do sloučení s VW, nová auta v muzeu s jedinou výjimkou nejsou. Ale tak to má být, když něco stojí na ulici, nepatří to do muzea 🙂 .

Krása.

Oktávia je stará jako já.

Exkurze do minulosti. Došlo mi, jakou svobodu pohybu automobil lidem poskytl – v oněch 60., 70. a 80. letech. Dneska je to samozřejmost, snad to vydrží i nadále.